Počit. a nepočit. pod. jména - vysvětlení
Počitatelná a nepočitatelná podstatná jména
Počitatelnost je poměrně důležitou gramatickou kategorií podstatných jmen. Na tom, zda je slovo počitatelné či nikoliv, závisí několik důležitých mluvnických pravidel. Pokud student nepozná, o jaké podstatné jméno se jedná, nebo pokud nezná tato pravidla, dopouští se často závažných chyb. Tento příspěvek se vám pokusí celou problematiku nastínit a vysvětlit.
Počitatelná podstatná jména
Počitatelná podstatná jména (countable nouns) jsou ta, od kterých lze vytvořit množné číslo, u kterých můžeme určit počet jednotlivých kusů. Např. podstatné jméno kniha (book) má jednotné i množné číslo (book / books), máme-li knihu nebo knihy před sebou, můžeme spočítat, kolik kusů tam je: např. JEDNA KNIHA, DVĚ KNIHY apod.
Nepočitatelná podstatná jména
Jako nepočitatelná (uncountable nouns) označujeme ta podstatná jména, která spočítat nelze, nelze u nich určit počet kusů. Např. slovo sníh (snow): nelze říci JEDEN SNÍH, a už vůbec ne DVA SNĚHY, či TŘI SNĚHY, nebo dokonce HODNĚ SNĚHŮ. Mezi nepočitatelná obvykle patří podstatná jména abstraktní (love, hate) či látková (sníh, voda, vzduch).
POZOR!
Některá podstatná jména, která v češtině počítat můžeme, patří v angličtině mezi jména nepočitatelná. Typickým příkladem je např. INFORMATION (informace), ADVICE (rada), NEWS (zpráva). Nikdy tedy v angličtině neuslyšíme two informations, two advices, two news.
Jak počitatelnost zjistíme?
U abstraktních podstatných jmen nelze mnohdy počitatelnost logicky odvodit. Potom je nutné sáhnout po slovníku. Každý oxfordský či cambridgeský slovník tuto informaci o podstatných jménech obsahuje. Počitatelnost poznáte podle zkratek C (počitatelné) a U (nepočitatelné).
How many, much
Chceme-li říci, že je něčeho HODNĚ, používáme vesměs výraz a lot of (a lot of people, a lot of money, a lot of information). Ten je stejný pro počitatelná i nepočitatelná podstatná jména. Existují však ještě slova much (pro nepočitatelná) a many (počitatelná), která se již počitatelností řídí. Používají se však spíše v záporných větách (např. I haven't got much money) a některých vazbách (too much/too many, how much/how many, apod.) V kladných větách není jejich použití (především použití slova MUCH) vhodné: I have got much money.